4. přírodní zákon v psím světě - MOJE PROCHÁZKA
Je procházka pro můj život psa domácího nutná a důležitá? Není důležitá, ale důležitou se stát může. Pro mě je důležité, odkud dostanu odměnu, jestli z prostředí nebo od tebe. V prostředí existuje mnoho samoodměňovacího chování: čichání, značkování, štěkání, zvědavost, lovení, atd.
- Pokud bude odměna z prostředí, tak nemám důvod s tebou komunikovat ani spolupracovat.
- Pokud bude odměna od tebe, tak mám důvod s tebou komunikovat a spolupracovat.
Takže čím víc procházek, kde se sám odměním, tím ty budeš méně a méně důležitý.
Když necháš dítě bez dozoru, velmi rychle s ním ztratíš kontakt. Jít se mnou ven a nevěnovat se mi (třeba, když kontroluješ telefon), je stejné jako by ses takhle choval k dítěti. Je zvláštní kolik lidí to takhle dělá, a vůbec nesledují co pes dělá, a pak se velmi diví a zlobí. Není to moje chyba.
Co to je socializace
Obecně je to schopnost respektovat, nechat žít a ochota a schopnost se učit. Je to stejné jako u lidí. Vybíráme si, s kým chceme být, třeba podle:
- sympatií - upřímně, ne každý je sympatický
- situace - prostě něco děláme a nechceme být rušení (hra, ochrana sebe, prostoru, kořisti)
Takže není normální volně pobíhající pes, který nerespektuje jiného psa. Moje svoboda končí tam, kde začíná jiná svoboda (psa nebo člověka) a naopak.
Procházka vs. učení a potrava do misky vs. potrava od tebe
- Kombinace: procházky a potravy do misky znamená, že ty jsi absolutně zbytečný, prostě navíc a jen mě otravuješ.
- Kombinace: učení a odměny za práci znamená - že ty jsi absolutně nejdůležitější a chci s tebou spolupracovat a komunikovat.
Ano, já jako pes domácí můžu chodit na procházky, ale Ty respektuješ, že:
- Každý jeden den mám právo a povinnost se snažit, učit a uspět. Musím se každý den naučit něco nového, musím se snažit, naučit a musím uspět (dostat zaplaceno, být odměněn).
- Moje síla a energie není neomezená a opravdu potřebuji odpovídající kontrolovaný a bezpečný odpočinek. Omezená je délka procházky, čím jsem menší, tím je kratší. Omezená je intenzita procházky, čím víc nových a jiných podnětů, tím je kratší. Každé nové nebo jiné prostředí je pro mě otázka života a smrti. Jsem od přírody zvědavý, protože bez toho bych v přírodě nepřežil. Můžeš omezit, snížit moji zvědavost, ale taky tím snížíš moji schopnost učit se a aktivitu během tréninku.
Když nemá procházka pravidla, příště se budu procházky bát. Budu se bát o život. Ano, sice přestanu tahat na vodítku, ale není to poslušnost, ale strach. Když mi budeš zakazovat zvědavost, přestanu se zajímat a budu utlumený, apatický. Říká se tomu naučená bezmoc. Když budeš trestat moji aktivitu, nebudu schopen se učit, protože nepoznám rozdíl, kdy se mám snažit a učit, a kdy ne.
Nikdo a nikdy neviděl žádnou šelmu jít se jen tak proběhnout, protože v přírodě je to boj o přežití.
Venku na vodítku nebo na volno
Na volno - když bude prostředí důležitější a nebudu na Tebe reagovat, co se stane? Začneš mě nahánět. Když mě dohoníš, tak mi v lepším případě vynadáš a v horším případě mě potrestáš.
Výsledek a důsledek:
- Budu mít strach z Tvých rukou, protože se po mě sápaly. Příště až na mě budeš chtít sáhnout, nebude se mi to líbit.
- Nadáváš mi, vysvětluješ co bylo špatně, ale já už si to dávno nespojuji. Jsem u Tebe, mám Tě rád, ale Ty jsi na mě zlý.
Na vodítku - žádný problém. Mám všechno co chci, protože co je za vodítkem neřeším. Když mě to přemůže, stačí když se zastavíš a já dál nemůžu. Když k Tobě nejdu ani na přivolání, stačí delikátní diskomfort a hned jsem u Tebe.
Co vlastně znamená volno
Zásadní je, že nemám představivost. Takže co si pod tím slovem představuješ ty, vůbec není důležité. Důležité je, jakou já mám zkušenost. Je na tobě, abys mě naučil co to přesně znamená.
Příklady :
- Směr kam jdeme. Je po mém nebo po tvém? Jestli je po tvém, tak to není moje volno.
- Chápu, že je někdy nutné změnit směr po tvém, ale pro mě to musí být příjemné.
- Žrát ze země. Tohle je zvláštní, protože není na světě nic lepšího než hovno nebo rohlík. A když mě u toho trestáš, tak to vypadá, že žárlíš a chceš to hovno jen pro sebe. Příště budu víc hledat a budu ještě rychlejší. Takže, co je na zemi kontroluješ a hlídáš ty. Když to nevyjde, doporučuji mě hladit, aby bylo jasné, že mi to přeješ a ty to nechceš. Takže nežárlíš, asi to není taková dobrota. Příště nebudu spěchat a ty získáš čas na reakci.
Kontakty s lidmi nebo se psy
Podmínkou je dohoda. Já ti ukážu s kým se chci potkat a ty mi ukážeš, jestli můžu.
- Potkat psa na volno je nepříjemné, protože ani jeden z nás neví, co bude. On se může chtít kamarádit nebo mě zabít, stejně jako já. Je to 50/50, jestli to dopadne dobře nebo špatně,a to je moc velké riziko.
- Nechápu, proč si někdo myslí, že si musím hrát nebo se nechat očichávat od úplně každého. Přiznej mi stejná práva jako máš ty. Prostě s někým si chceš povídat a s někým si povídat nechceš. A někdo si nechce povídat s tebou. Mám to stejně.
- Někdo mi voní a někdo mi nevoní. Problém je, že s lidmi se musím chovat slušně. Pořád platí, že o tom rozhoduji jen a jen já. Na druhou stranu beru úplatky a opravdu zabírají. Někdo s kloboukem, s vousama, na kole vypadá fakt nebezpečně, ale když z něho začnou padat granule, budu se chovat slušně. Budu se snažit. Určitě to nebude napoprvé, chce to trpělivost.
- Když mě budeš učit nedůvěru (protože nechceš, abych si něco bral od cizích lidí), uvědom si, jaké budou důsledky. Fajn, nebudu si od nikoho nic brát, to není problém, ale co když on přijde za mnou? Pořád mu nedůvěřuji, držím se stranou, ale on ke mě míří. Musím se přece bránit.
- Ideální dohoda je taková, že za bezpečnost odpovídáš ty a já to nebudu komplikovat.
MOTTO: Mám právo a povinnost se snažit, učit s radostí a uspět.
Minimum, které pro mě můžeš udělat
Socializace a procházky (e-kniha)
Ideální, když potřebujete zvládnout změnu místa i situace. 6 kapitol za 197 Kč