srozumitelné prostředí - CHŮZE NA VODÍTKU

chůze na vodítku bez tahání, je pro mě NEPŘIROZENÁ, 

Chůze na vodítku bez tahání je “dobrý vtip”. Člověku to přijde jako automatické a logické, ale pro mě je to opravdu nepřirozené. Na to nestačí genetika ani domestikace. Proto je fajn to rozdělit, naučit mě každou z 5 částí zvlášť, abych to pochopil a miloval a teprve potom to celé spojit do jednoho chování. 

Minimum, které pro mě můžeš udělat je v PSÍ BIBLI pro přivolání psa a chůzi na vodítku bez tahání jen za 490kč.

Stejně jako pro kluka jet krokem ve Formuli 1, pro dívku jít pomalu do zlatnictví s 90% slevou a pro dítě jít pomalu za kamarády. Nic není vzdálenější mému přirozenému chování, než je chůze na vodítku. Nikdy v celé moji historii nebyl důvod chodit v klidu a na vodítku. Nejsem na to geneticky vybavený ani připravený. Vůbec nechápu, proč bych to měl dělat - jít v klidu a na vodítku. Nikdy k tomu nemám vlastní důvod. Pro moje přežití, neexistuje horší a nebezpečnější chování. A buď respektuješ přírodní zákony a principy učení nebo mě můžeš zlomit a výsledkem je "naučená bezmoc".

Za prvé Ty musíš vědět, že tohle chování a omezení má velmi, velmi zásadní důsledky. Jaké důsledky?

  • Když mě nenaučíš, ale nutíš, tak možná budu chodit na vodítku bez tahání, ale taky popřeš, potlačíš všechno ostatní. Nejen aktivitu, zvědavost, ale také důvěru k Tobě. Vědecky se tomu říká naučená bezmoc. Máš představivost, takže si umíš představit, jak je to nepříjemné, nemít žádnou naději.

Za druhé musím mít důvod, musím mít motivaci udělat něco, co nechci. Co to znamená?

  • Mít důvod, motivaci, energii překonat sám sebe, odepřít si co miluji (čichání, značkování), a neřešit, co z mého pohledu řešit musím (psy, lidi, pachy, zvuky, atd) a ještě k tomu potlačit svou zvědavost a aktivitu. Takže je jasné, že láska, pohlazení, vlídné slovo nebo pamlsek naprosto nestačí.

Za třetí musíš vědět, že jsem schopný se naučit skoro cokoli, ale nic víc. Co to znamená? 

  • Naučíš mě jít v klidu na vodítku 5 m, ale už po mě automaticky nemůžeš chtít 6 m, protože jsi mě to nenaučil. A to platí donekonečna.
    • naučíš mě 1000 m, ale automaticky nemůžeš chtít 1001 m.
  • Samozřejmě se to učením bude zlepšovat, ale pořád to není a nikdy nebude automatické. 

Za čtvrté musíš vědět, že každá změna, je pro mě nové chování. Co to znamená?

  • naučíš mě chůzi na vodítku doma, před domem nebo na zahradě, ale když půjdeme jinam, tak se všechno změní. Změní se situace, změní se rušivé vlivy, stejně jako podněty. Je to stejné, jako když Ty přijdeš do nového města. Trvá, než si zvykneš a zvládneš tu změnu. Není to nic zásadního, protože když jsem se naučil chůzi na vodítku v klidu a mám to jako reflex, tak zvládat změny bude mnohem jednodušší. Jen na to prosím ber ohled. 

Za páté musíš vědět, že existuje a jak funguje opposite reflex. Co to znamená?

  • je to vlastně jednoduché. Když Tě někdo bude držet za ruku a zatáhne, tak Tvoje první reakce bude tah proti. Nikdo a nikdy automaticky nenásleduje. Takže když mě taháš na vodítku, automaticky jdu proti a Ty vlastně akceleruješ, podpoříš moje chování. Nemá smysl tahat, ale způsobit delikátní diskomfort, který skončí ihned, když se objeví správné chování. Nejlepší je dělat vodítkem ťuk, ťuk, ťuk (jako pípání v autě, než si zapneš pás). Je to nepříjemné a já se naučím, že se tomu vyhnu správným chováním - chůzí na vodítku bez tahání. Ale musím toto chování mít naučeno. 
  • proto je neuvěřitelné, kolik majitelů psů si myslí, že komunikaci vyřeší postroj místo obojku. Je hrozné, že existuje reklama, která postroje propaguje. Protože propaguje nesrozumitelné prostředí. V postroji se mi přece ještě lépe táhne. Možná je to lepší pro Tebe, ale pro mě je to peklo, opravdu.

Za šesté se to opravdu musím naučit. Jako každé chování, tak i chůze na vodítku se skládá ze samostatných chování 

  • začátek - jak to celé začíná
  • prodloužení - jak daleko, jak dlouho půjdu na vodítku
  • změna směru - kdy a jak změním směr chůze
  • míjení - kdy a jak budu míjet podněty
  • konec - jak to celé skončí

Je to jednoduché, ale rozhodně to není snadné

  • zahájení je stejné jako "přivolání" - jen odměna přijde o několik kroků dál
  • prodloužení - každou další vteřinu, každý další krok se musím naučit a stejně tak, se musím naučit každou změnu místa, času a situace
  • změna směru je řešení pro tahání na vodítku - začnu táhnout, otočíš se na druhou stranu, tím změníš směr o 180°
  • míjení - jako u Tebe, nic jednoduchého. Kdyby řidiči nezpomalovali u bouračky, kdyby se chlapy neotáčeli po každém pěkném autě, kdyby se ženy nezastavovaly u každého obchodu s módou a kdyby děti nechtěli každou hračku, kterou vidí - tak by vůbec nebylo nutné "míjení" učit a naučit.
  • konec je - kdy řekneš Ty a nikdy to není moje rozhodnutí. A odměnit je nutné správné chování a to je chůze na vodítku. Proto označuješ (klik, slovo) chování = chůzi, uděláš ještě několik kroků a teprve potom odměňuješ mimo pozici 

Plán učení - vysvětlení, upevnění, zatížení a praxe 

Jsem v bodě 0. Pravdou je, že Ty si velmi pravděpodobně takovou situaci už ani neumíš představit. Ale pro mě je zásadní, abys Ty respektoval moji situaci, moje vnímání, a ne abys k tomu přistupoval, že mě musí být všechno jasné, tak jako je to jasné Tobě. Například, protože Ty nikde žádné nebezpečí nevidíš, nevnímáš žádnou změnu, tak pro mě je změnou i padající list, který může být nebezpečný, než se přesvědčím o opaku. A nedává smysl mě trestat za přirozené chování. 

Nejdůležitější je přiznání, že pro mě je chůze na vodítku NEPŘIROZENÁ - musím se to NAUČIT a fáze učení jsou například:

  • fáze vysvětlení - místo s motivační osou a musí vzniknout stereotyp a protichování bude volno
    • učení probíhá v absolutním klidu, abych se soustředil jen a jen na chování (málo opakování a velké odměny)
    • jak má přesně vypadat chování - prověšené vodítko a je jedno jestli jsem vlevo nebo vpravo
    • cílem stereotypu je nabízené chování, proto jako protichování zařadíš chování “volno” (musím přemýšlet co bude)
  • fáze upevnění - různá místa s motivační osou v různé časy a bez rušivých vlivů
    • každá změna místa a času je pro mě na začátku nové chování
      • bude se to zlepšovat, ale nutně potřebuji vlastní zkušenost a tu nezískám za jeden trénink
  • fáze zatížení - zvládnout chování bez motivační osy a s rušivými vlivy
    • nejdřív místo bez motivační osy a bez rušivých vlivů (zvýšené kritérium je místo bez motivační osy)
    • rušivé vlivy nejdřív na bezpečnou, potom na útěkovou a teprve potom na kritickou vzdálenost - lidi, psy, zvuky, pachy, atd.
    • protože je naprosto něco jiného 
      • hrát fotbal na zahradě, na tréninku, na hřišti s 1 000 diváků nebo zápas mistrovství světa na stadionu pro 50 000 diváků
      • chůze na vodítku na zahradě, na ulici bez lidí nebo s lidmi a psy a cyklisty a auty, atd.
  • fáze praxe - žádné chování nezůstane na jednom místě. Buď se zlepšuje nebo zhoršuje. 
    • prosím nezapomeň, že Ty dostáváš zaplaceno za práci, přestože ji už umíš. 
      • to samé platí pro mě. Nic není automatické, nic není doživotní
    • a pořád platí, že každá změna je pro mě nové chování. Stačí troška trpělivosti, snížit kritérium a já to zvládnu. Ale automatické to není!

Minimum, které pro mě můžeš udělat je v PSÍ BIBLI pro přivolání psa a chůzi na vodítku bez tahání jen za 490kč.

MOTTO psa domácího: je důležité naučit se kouzla tvořit a ne - je pouze kopírovat